...kolik málo stačí pro radost a potěšení...
...než Míla odjel do práce, čekal na Mišku než se vypraví, aby ji mohl odvézt do školy....hrál si s Elenkou a já poklízela po snídani...krásné rodinné ráno....mnohdy si říkám, jak krásné je mít tu svou rodinu, jak úžasný je prožívat příjemný ranní shon, kdy se tlačíme v koupelně, narážíme drobně jeden do druhého a kontrolujeme navzájem zda na něco ten druhý nezapomněl....
....pak rychlé pusy, obouvání...ještě poslední kontroly, zda opravdu nic nezapomněli...bouchnutí dveřmi...a ticho...s Elenkou se na sebe podíváme a jdeme si hrát, než přijde čas na naší pravidelnou procházku v Drahou a uspávání...
....odpoledne jsem s Elenkou jela pro Mišku a po příjezdu se Michalka vrhla na domácí úkoly, tentokrát z matematiky...... s úsměvem vytahovala mobil z kapsy, naštelovala kalkulačku se slovy " mami my můžeme " a začala počítat...nic jsem nenamítala a nechala ji v klidu....
....v pozdějším odpolední se vrátil Míla a přivezl mi krásnou růži...udělal mi radost ♥....
....mno a takhle se u nás hlídá, když jsem chystala večeři...Elenka hlídala spícího tatínka :-)
Elenka nejen tatínka hlídá ale ještě mu vaří kafíčko :o)))
OdpovědětVymazat