středa 30. října 2013

Zámek Hluboká...

...prokukující sluníčko mezi mraky nás přesvědčilo....a tak jsme vyrazili směr Hluboká :-)....
 
 
...dopoledne se honily ještě mraky...bylo ošklivo a tak jsme přemýšlely, zda vyrazíme na další naplánovaný výlet....ale přeci jen jsme vyrazily a stálo to za to :-)....
 
 













 





...Monča vzala holky na prohlídku zámku.... a já s Elenkou jsme se šly podívat do parku a napsat pár pozdravů z JČ :-)....




 
 

 
...bylo pohádkově....
 

pondělí 28. října 2013

Zámek Český Krumlov....

....máme prostě pohodičku....a děvčátka se dobře baví :-)...
 
 
...počasí bylo přímo letní...užívaly jsme si vše....a naše treperendy byly nabité energií, že ji mohly rozdávat...však také kolemjdoucí se usmívali a koukali na naše hvězdičky, které si hlasitě zpívaly do kroku...:-) Elenka se usmívala a pozorovala okolí z kočárku, byla hodňounká....:-)
 











...neunikly ani povinnému fotu s maminkami :-)))))....těším se až Michalka uvidí na fotografii, kde jsme se to vlastně fotily :-)....
 
 
 
 



















 

neděle 27. října 2013

Dovolená :-)

....přestala jsem cvičit ve chvíli, kdy jsem nasedala do auta a mířila s kamarádkou Mončou, Baruškou, Michalkou a Elenkou směr Český Krumlov........jéje jak tam bylo báječně......malá vzpomínka na krásný podzimní čas o podzimních prázdninách :-)....

...hned první den, jsme si vybalily...chvilku koukali...ale nedalo nám to a vyrazili jsme na malou prochajdu po pěší zoně v ČK...bylo nádherně....



 
.....po cestě jsme plánovaly co vše navštívíme v následujících dnech :-)...

 


 
 


pátek 11. října 2013

...prší...

....a nepřestává...dnes se cítím dobře tělo mě nebolí a začínám si pomalu více prohlubovat cviky a neulehčovat si je, dokonce již používám půllitrové láhve s vodou, místo činek :-) začínám stíhat i tempo a už nejsem tolik udýchaná....


...stále prší, dnes jel Míla opět do práce již brzy ráno, musel se vrátit dříve...měl před sebou cestu do Brna odevzdat finální diplomovou práci...moc se těším, až to bude mít za sebou......potřeboval auto a tak jsem se domluvila s Miškou, že si vyzkouší přijet autobusem ze školy sama....zmákla to na jedničku s hvězdičkou...jsem moc pyšná..a jakou měla ohromnou radost...hned volala Honzovi a pak i Mílovi, aby se pochlubila....





....a mimo jiné...vypadl Michalce další zub...nevím jak vy, ale já mám v sobě něco, čemu věřím...ať jsou to víly, nebo sny.....tak trochu věřím a jsem moc ráda, že Michalka taky....takže zoubek dáme dnes pod polštář a ráno uvidíme :-) Je zvláštní s jakou vervou dnes vyspívá a tolik chce být dospělá...přesto ráno nedočkavě odvalí polštář a napínavě hledá co ji zoubková víla ukryla..... s radostí pak utíká nám to ukázat...miluji tyto chvíle...je stále mojí velkou holčičkou...jsou to moc vzácné momenty...ikdyž se Míla někdy směje....tyto chvíle ho stejně nakonec také dostanou :-D ♥

čtvrtek 10. října 2013

Radost...

...kolik málo stačí pro radost a potěšení...
 
...než Míla odjel do práce, čekal na Mišku než se vypraví, aby ji mohl odvézt do školy....hrál si s Elenkou a já poklízela po snídani...krásné rodinné ráno....mnohdy si říkám, jak krásné je mít tu svou rodinu, jak úžasný je prožívat příjemný ranní shon, kdy se tlačíme v koupelně, narážíme drobně jeden do druhého a kontrolujeme navzájem zda na něco ten druhý nezapomněl.... 
 

 
 
....pak rychlé pusy, obouvání...ještě poslední kontroly, zda opravdu nic nezapomněli...bouchnutí dveřmi...a ticho...s Elenkou se na sebe podíváme a jdeme si hrát, než přijde čas na naší pravidelnou procházku v Drahou a uspávání...

 
....odpoledne jsem s Elenkou jela pro Mišku a po příjezdu se Michalka vrhla na domácí úkoly, tentokrát z matematiky...... s úsměvem vytahovala mobil z kapsy, naštelovala kalkulačku se slovy " mami my můžeme " a začala počítat...nic jsem nenamítala a nechala ji v klidu....
 
 
 
 
....v pozdějším odpolední se vrátil Míla a přivezl mi krásnou růži...udělal mi radost ♥....
 
 


....mno a takhle se u nás hlídá, když jsem chystala večeři...Elenka hlídala spícího tatínka :-)



 

středa 9. října 2013

:-)....

.....ráno jsem nemohla ani vylézt z postele.....
 
...ráno nás v 7 vzbudil budík, Elenka se usmívala a Míla nás povzbuzoval k vstávání...chtěla jsem vyskočit z postele...a sakryš...nohy, ruce....nějak mě přestaly poslouchat....auau...cvičeníčko už neslo své první ovoce :-)...s Miškou jsme zaply cvíčo a já si rozhýbala ztuhlé tělo...Michalka byla v pohodičce......:-D...následovala sprcha a odvoz Michalky do školy...zůstala jsem s Elenkou a koukala jak už vyrostla....nesmím opomenout...rohlík se stal pochoutkou a když společně snídáme...to by bylo, pokud bych se s Špumanté nepodělila :-) následoval úklid, procházka a uspávání Elenky...






















....Michalka měla dnes i dramatický kroužek, byla ve škole déle....s Mílou milují boloňské špagety a tak jsme se s Elenkou pustily do vaření oblíbené pochoutky....a jakou radost jsme jim udělali... Elenka byla šťastná, že mohla poznat nové pomůcky k vaření...také pak spoušt kolem židličky byla nemalá.....:-) krásný a veselý den...


 

úterý 8. října 2013

Ve jménu Jillian...

....dnes poprvé....
 
 
 
 Jednoho dne mi Kája poslala odkaz na blog dívky, která se rozhodla psát o cvičení a své proměně...píše o jídelníčku a svém tréningu.....rozepisuje i jídla a vyhlašuje drobné soutěže...pošlete své úspěchy...haha smála jsem se, ale po rozhovoru s Kájou jsem zjistila, když jsem se opravdu začetla, že to nejsou nějaké triky a opravdu tam posílají fotky ženy, které výzvu přijaly....líbilo se i to a tak vzešel nápad s Jillian....30-ti denní cvičení.....mno miluji jídlo a sportem nepohrdnu, jen nejsem vytrvalec a půl hoďky denně si najít dokážu...a jen 30 dni? Pořád jsem nad tím přemýšlela a přemýšlela...a nakonec JO..jdu do toho... jsem masařka a miluji dobré nefalšované jídlo, zelenina mi nevadí a ovoce ...jak už to bývá, miluji nejvíce banány a kuře pro mě není maso :-)...a tak jsem si řekla, že neslevím ze svého jídelníčku...jen si jej časově upravím a dám mu časovou pravidelnost...Elí stejně pravidelně papá a já se přidám......
 
 
...přemýšlení jsem vynechala a ráno v 7 jsem nastartovala youtube s Jillian a mákla si...jen 30min....zprvu jsem si říkala "dobrý, na tom nic není"....ale po 10 minutách jsem kurzorem najela na lištu ukazující časovou linku, abych zjistila kolik mi ještě zbývá....uf....v hlavě jsem si říkala, vždyť jsem chodila na aerobic, zumbu, nebo volejbal....a vydržela jsem celou hodinu cvičit....dodala jsem si tím odvahu zatla zuby a dotáhla cvičení do konce....sedla jsem si na zemi a říkala jsem si, jak jsem ochabla a kde je má síla, vždyť se denně tahám s Elenkou, uklízím, nebo rotuji po Drahách s kočárkem, dokonce jsem zmákla i volejbalový turnaj, nebo fotbal....hmmm...najednou se z nucení stala výzva...a tak...začínám....upřímně nejsem a nikdy nebudu příznivcem diet...a tak raději trošku své tělo potrápím a uvidíme, jak na tom budu za 30 dní..
 
 
....jen chci ještě napsat, že se ke mě ráno přidala i Michalka, takže budeme šašit u youtubka obě dvě, vlastně tři, protože Elenka nás vždy bude povzbuzovat se snídaní v ruce :-)....
 
 


sobota 5. října 2013

Na hříšti...

...sešli jsme se na hřišti...
 
..letošní léto je již nenávratně pryč...ale přesto jsme se vydali na hřiště a to v plné polní :-)...dětičky nám rostou jako z vody...a dokonce se k nám přidala i krásná holčička JJ-ka s maminkou Andrejkou ( naše kamarádka...také hasička ) Andrejka mi velmi pomohla s chystáním překvapení pro Káju...děkuji mocmocmoc...
 
 
 
....poseděli jsme... popovídali si a s červenými nosy pak směřovali domů :-) bylo to příjemné odpoledne... 












čtvrtek 3. října 2013

10. měsíc

...."měsíčniny"... Michalka radostně skákala a volala "Elenka má dnes měsíčniny, jupí"...
 
 
 
...ano, dnes je pro Špumanté velký den, dnes má 10. měsíců, váží 7,78 Kg a měří 72 cm....tak jsme se konečně rozhoupali a nechali jsme střelit Elen naušničky...byla statečná, zatím co já jsem měla co dělat, abych tam s sebou neplácla na zem :-) byla jsem vyhoštěna za dveře....vzpomněla jsem si totiž na propichování Michalky uší a už jsem zelenala :-)....musím tedy napsat, že děkuji tomu, kdo vymyslel nastřelování naušnic, ani kapicka krve jen cvak a cvak, žádný řev a křik...pouze poplakání z leknutí a šmitec....doktorka byla úžasná...a také ještě děkuji holkám v Kooperativě, které mě po telefonu rozptylovaly :-*, když jsem čekala v chodbě...můj statečný muž byl samozřejmě uvnitř :-)....
 
 



.....to nám ten čas utíká :-)...