....inu ať je to jak je to....obdivuji na mužích, jak se dokáží bez prostředně radovat....
...jeli jsme s Milánkem a Elenkou na nákup zboží...Milánek se mi vzdálil jen na pár minut...a z dálky vidím jak si to z jednoho obchodu štráduje se širokým úsměvem a otázkou v podobě malého červíka v hlavě "projde mi to , nebo neprojde..."....myslím si že jako každá žena jsem tušila malého šibala ve výrazu svého partnera....a bylo... za zády držel nemalou krabici a v ní.....VRTULNÍK na dálkáč...přiběhl a říká "koukej koukej, to je paráda, to se mi moc líbí....Mišce se taky bude líbit, říkala, že by to chtěla zkusit, tak jsem ho vzal" a já si vzápětí vybavila samu sebe, jak asi vypadám a působím, když vytahuji z regálu v obchodě tričko, které nutně počebuju a s tím samým jásotem sděluji vše o slevě a jak potřebné pro mě je, jak mi sluší apd... :-)....Míla nikdy neodolá mé radosti a tak ani já jsem neodolala té jeho....VRTULNÍK máme doma :-)
......jak to bývá...zahrada volá...a tak se dosekával trávník....z nějakého důvodu Milanovo švagr zakázal brát klukům, co nám chodí pomáhat se sekáním aj..., telefon a tak makali všichni, nejvíce Milan...holt rodinu si nevybíráš :-))))) A že by nám to vadilo se říci opravdu nedá, pouze jsme se tomu smáli.....
.......samozřejmě došlo i na siestičku........
....když jsme měli vše za sebou...popadli jsme Elenku a šli na návštěvku k Chalupíkům :-)...
...mňam dostala jsem i zákusek od Kubovo maminky a tak jsem si pěkně pochutnala...nebyli jsme moc dlouho, protože nás čekalo ještě naplánované pozdější odpoledne...Kája se musela ještě učit na zkoušku a Kuba měl fotbalový zápas....a já měla sraz na Zličíně s kamarádkou Gabčou, se kterou jsme se domluvily na večerní dámskou jízdu....Milan měl totiž domluvený s Kubou kostkový turnaj a tak se to náramě hodilo...vše jak má být...věta, která se začala objevovat v mém bytí a tak i já si ji občas půjčím, ....neva Gabi :-)....aprotože tak nějak osud zařídil, že Gabču teď mohu vídat více než kdy jindy...(jsem za to moooc ráda)...tak osud také zařídil, že ji může vídat i jeden z našich sousedů Tom..., který navíc hraje také fotbal......slovo dalo slovo a my jeli na fotbalový turnaj všichni i s Elenkou a dědou M.P.....plnohodnotně jsme fandili a kluci z Drahou vyhráli 3:1....Gabča tam potkala známého a na otázku komu fandí odvětila "těm zeleným"....tato věta se stala legendou a tak si ji rádi připomínáme...protože pobavila i Toma, který sice hrál v zeleném, a za naší krásnou vesničku Drahou :-D.... Milánek byl po celou dobu úžasný a láskyplně se staral o mě a Elenku a já přišla na to, že fotbal není zas tak od věci, když máte vedle sebe skvělého chlapa :-*....
...po hře jsme zmrzlí vyrazili domů...moc mě mrzelo, že jsme se ještě nesetkaly s Kájou, ale vynahradíme si to určitě jindy :-)...po příjezdu Milánek hezky oděn a navoněn příjemnou vůní ...loučil se a vyrazil hrát kostky s přáteli...my jsme s Gabčou vykoupaly a uspaly Elenku a večer byl náš...moc hezky jsme si povídaly...dokonce tak dlouho, že mezitím dorazil Tom, který usnul a v zápětí i Milánek...který následoval ráj snů také....a my si povídaly a povídaly u láhvinky bílého vína dál...
" musím to tady napsat...měli jsme totiž s Gabčou a Tomem vymyšlenou malou lumpárničku...chtěly jsme natajňačku nechat u nás spát Gabču s Tomem nahoře v pokoji a nic neříct Mílovi....mno a ráno se sejít u kávy ve čtyřech :-))))...jenže jsme si s Gabčou sedly...ani jsme nehlídali jak čas běží. Bylo to moc fajn....jsem ráda za možnost....a těším se na další..."
