...někdy se tak cítím...mám starosti..takové ty běžné, co v životě každý řeší...nic závažného...ale někdy je toho najednou moc a člověk neví kudy kam....co řešit dříve a na co zapomenout......a najednou vám zazvoní telefon...na druhé straně se ozve človíček, který bez zadrhnutí, či pochyb.....řekne...já přijedu...prostě jen tak...vše doma nechá a vyrazí...bylo to pro mě úžasné dopoledne, kdy jsem nezavřela pusu a mohla se vypovídat i z těch nejobyčejnějších situací až po tu co tíží...bylo mi dobře....a nejvíce z toho...když někdo jen tak spontánně bez odsouzení...posbírá svých pár švestek a přijede....děkuji Andy....děkují :-)))
....a já si během návštěvy zrovinka doma vytvářela gruntovní den...takový ten co pomáhá nejen fyzicky, ale i psychicky :-).......pěkně od podlahy :-)...
.....odpoledne se za námi na skok zastavil Kuba s Kačenkou a tak si s Elenkou chvilinku pohrály....
....aaaa odpoledne... naše sousedská láska Toník ♥....
....den byl najednou krásný a rozzářený....a veselý....a tak nějak vyvážený...
Žádné komentáře:
Okomentovat