A JE TO......

....tatínek byl ráno tak tichý, že nás ani nevzbudil....

 

...ráno jsme se s Eelenkou probraly, když už byl Míla pryč, jel s rodiči brzy, měli společnou cestu....a my doma vymýšlely co dobrého uvaříme....máme na to celý den....tatínek nám dopoledne volal, že dojel v pořádku a se smutným hlasem nám oznamoval, že vyhazují....prý nějaká profesorka ze Zlína, kterou nikdo nezná a mooooc drtí......:-)...jojo nic není zadarmo :-)...a tak držíme pevně palečky.....

....čas ubíhá tak pomalu....

.....odpoledne, přijela Michalka ze školy.....

 

 

 

 

 

......nejdříve děláme domácí úkoly...... moje holčička u toho stíhá vyprávět, tančit kolem stolu a ještě zapíná počítač....dovídám se, že v sobotu jde nakupovat s kamarádkou Bárou do Metropole....ptám se jí, jestli má dost peněz na nákupy :-) a Miška na to...."jo mám, od Ježíška na kupónu, na platebce a taťka mi něco přihodí" ....culí se na mě přes stůl......a pokračuje "mami a vííííš, že už umím graffity ?" nečeká na mou odpověď, pokračuje a hrdě mi vystavuje na odiv své první graffitové dílko..." koukej, jaký jsem udělala do sešitu přírodovědy, když jsem se při hodině nudila." ......mě už jen souvisle napadá, zda jsem byla i já otevřená vůči svým rodičům.....hlavou mi lítá.....pohlavek, smát se, nebo dlouze vysvětlovat, že do sešitu se opravdu nekreslí hovadiny...ulítne mi vzpomínka na mě samotnou, nekreslila jsem, ale řádila jsem s barvičkami, užívala si barevné podtrhávání nadpisů, apd....ale přeci jen, ano i já jsem kreslila graffity apd...do sešitu, na obaly a do penálu....ale počkat, to jsem byla na střední a bylo mi nějakých  17 :-)))...

 

 

......takže nic, vyfotila jsem "umění" své dcery a slyším " a mami myslíš, že by mě vzali na uměleckou školu?"...

.........a je to tady....sen....., nějaký zvláštní sen...nebo probuzení se mě samotné...kdepak jsou ta přání, kdy Michalka chtěla být Popelkou, Bazzem rakeťákem, nebo rockovou hvězdou...:-)....a je to tu....ještě brzy, ale i tak je moc fajn, že se už začíná opravdu hledat....ale graffitem....mno uvidíme :-))))...konečně se vrátila k úkolu z angličtiny...mají vymyslet básničku...." jo a co myslíš, budu dobrej skejťák?"...v tu chvíli se zvedám a za sebou slyším, "no jako ty?".... :-D směje se a já s ní, dvěma slovy jí vracím k úkolu...

...ani nemrknu a padá z Michalky další ...."mami řekni spisovně město žere"...bezmyšlenkovitě odpovídám "město jí"....výbuch smíchu...zase mě ta mrška naše dostala.... (pokud se někdo nechytá, řekněte si to ještě dvakrát nahlas :-D, že je to potvůrka, co na to říci....)

......odpoledne volá Míla....má za sebou obhajobu, ale výsledek se dozví až později, v hlase má obrovskou úlevu, která se střídá s napětím....sděluje nám, že dorazí domu brzy, až všem oznámí výsledky, pak vyrazí s kolegou, který bydlí kousek od nás a hle...také pracuje v celní zprávě.....má to ten tatínek ale štěstí:-) Mám radost, nebude se muset trmácet autobusem a dokonce se seznámí s kolegou ze své nové práce :-)....

...vracíme se k domácímu úkolu a je hotovo....Elenka se probouzí a pak se ládujeme sváčou.....

....konečně....vyzvání telefon a netrpělivě jej s Michalkou zvedáme....JUPÍ....máme nepopsatelně obrovskou radost....Míla obhájil diplomku a máme doma pana Magistra.....nechci nijak tímto vyzdvihovat nějaké Mgr., o tom si myslím, že sám člověk v žádném případě není..... jen jsem za něj šťastná jako blecha.....přilétla jsem s Michalkou do Milánkovo světa.. ...zvrátila jsem mu život na všechny možné strany......a přesto vydržel a s odkladem dobojoval :-)))))....setkala jsem se s historickým názorem, že nemá na maturitu, natož tak na vysokou....a o to více mi dělá radost, že to dokázal......jsem příjemně hrdá a otevřeně pyšná jak jen mohu být.....jsem šťastná a vděčná, že mám kolem sebe tři úžasné srdíčka, které mě naplňují láskou a krásou, kterou mohu s nimi opravdu prožívat :-)

Po této zprávě jsme s holkami a Kájou s Toníčkem vyrazili na pěší procházku na hřiště....nemohly jsme se dočkat až se nám student vrátí domů....

 

.....a vrátil.....

......umačkaly jsme ho k vyžehlení :-D......


 

....po přečtení Michalce dnešního popisu v blogu...mě prosí a prosí, abych jí pomohla založit svůj vlastní BLOG...tááákže, asi se za nedlouho zřejmě přidá k blogerům naše malá/velká Poppi :-))))....